Reportáž z Mikulášského expresu "Bouřňák" 2.12.2006
Sobota 2. prosince, 6 hodin ráno. Přesně v tento okamžik mi zazvonil budík oznamujíc mi, že je nejvyšší čas vstávat a připravit se na cestu do Teplic. A co tam?
O necelé 3 hodiny později z Teplic vyrážel Mikulášský expres "Bouřňák" putující po úpatí krušnohorského masívu až na jeho vrchol, do stanice Moldava v Krušných horách. Naším cílem bylo zdokumentovat jízdu tohoto vlaku.
S vlakem jsme se prvně setkali ve výchozí stanici Teplice v Čechách, odkud jsme po poradě s kolegy z vlaku ohledně jízdního řádu vyrazili na první fotostanoviště za stanicí Osek. Bohužel, nízká oblačnost a hustá mlha v horách kvalitní snímky ale neslibovala. Expres vyrazil z Teplic včas, takže naše čekání netrvalo dlouho a ukázal se v oblouku tratě presně dle propočtů. V čele soupravy složené z pěti osmidvéřových vozů Bai jela luženská "všudybylka" 354.195 a na postrku turnovský "elektronik" 743.007. Další naše fotozastávka byla druhá osecká stanice, tedy Osek město. Při svém příjezdu do této stanice měl expres za sebou úvrať v Louce u Litvínova, takže v čele teď byl "elektronik".
V následující stanici Hrob měl expres půlhodinový pobyt, který cestující náležitě využili k prohlídce stanice a samozřejmě i parní krasavice. Zlobivé děti se ovšem musely mít na pozoru, neboť kolem vlaku neustále pobíhal čert a zlobivce lovil. Zde navíc předčasně ukončil svojí pouť zelený "elektronik". Krátce po výjezdu z Teplic došlo u něj k poruše na 6. válci naftového motoru a tak by se v náročných stoupáních do Dubí a na Moldavu stal spíš přítěží než vítanou pomocí. Nezbývalo než oželet výhody elektrodynamické brzdy a do čela jako náhrada nastoupila mostecká "bangle" 742.190.
Expres po odjezdu ze stanice vjel na tzv. velký hrobský viadukt, čímž začal stoupat k vrcholkům hor. Samotné rozměry viaduktu jsou natolik impozantní, že nebylo jiné možnosti, než vlak zachytit právě na něm. Další naše "kroky" vedly do romantické zastávky Mikulov mezi Dubím a cílovou stanicí Moldava. Zastávka je zde vysoko nad údolím u portálu tunelu, což celkově vytváří pěknou scenerii. Opět šlo vše podle plánu a zanedlouho se za hlasitého oddechování vynořila světla a následně celý vlak. Vzápětí vlak zmizel za hlasitého houkání v tunelu a my upalovali, jak jen to mlha dovolovala, k autu a pak do Moldavy. V Moldavě jsme spolu s cestujícími shlédli výstavu věnovanou historii a budoucnosti trati a nakonec se občerstvili výborným krušnohorským gulášem.
Na zpáteční cestě jsme si na expres počíhali v úvraťové stanici Dubí a kousek před Teplicemi, v Řetenicích. Poté jsme se v Teplicích rozloučili s expresem "Bouřňák" a odebrali se domů. Snad zas za rok...
FOTOGALERIE z akce
|